Obec Ratiboř leží asi 7 km od Vsetína v Hostýnských vrších.
Katastr obce má 1880 ha a žije v ní téměř 1800 obyvatel.
Obcí protéká potok Ratibořka, který je přítokem Vsetínské Bečvy. Nejvyšším místem je vrch
Drastihlava s nadmořskou výškou 695 m. První písemné záznamy o Ratiboři se
nacházejí v latinsky psané kronice z roku 1306, kdy poslední Přemyslovec král
Václav III. vydal listinu, v níž oznamuje, že na soutoku Bečvy a potoka
Ratibořka zakládá cisterciácký klášter Tronus regis (Králův trůn). Král Václav
III. však byl nedlouho po vydání listiny v Olomouci zavražděn a ke stavbě
kláštera již nedošlo. Úmysl krále založit v Ratiboři klášter připomíná obecní
znak, udělený roku 1998.
První škola v obci vznikla roku 1781. Původní dřevěný
kostel byl postaven v roce 1782. Mezi nejstarší stavby v Ratiboři patří
evangelický kostel z let 1842 - 1861, projektovaný význačným vídeňským
architektem Franzem Försterem. Chráněnou památkou je za oltářem zazděný kámen,
v němž byly v dobách náboženského pronásledování ukrývány náboženské knihy, z
nichž kázal známý lidový kazatel Jan Maniš (1746 - 1781). Do tehdejších
"valašských povstání" se zapojili i zdejší občané a čtyři z nich za to zaplatili
životem na popravišti v Brně. Občané obce se účastnili i bojů v čs. legiích v 1.
světové válce i partyzánského odboje ve 2. světové válce, kdy na zdejším
teritoriu operovala skupina "Clay Eva" partyzánské brigády Jana Žižky z
Trocnova. Vzpomínkou na partyzány jsou pomníky v obci.
Obyvatelé obce byli původně především zemědělci. Dále se zde tkalo plátno, těžilo dříví, vyráběly
kapesní nože a dřevěné nářadí, později metly, koše a špejle. V obci byla zřízena
Thonetova parní loupárna proutí a výroba nábytku. S obživou zde zápasili i
drobní živnostníci včetně muzikantů, kteří působili i v původní proslulé
Pelárově kapele.
Dnes zaměstnanost občanů obce směřuje především k vsetínské
aglomeraci v oblasti strojírenství, elektrotechniky, stavebnictví,
dřevozpracujícímu průmyslu, službám a podnikatelskému sektoru. Úspěšně si vede i
zdejší zemědělské družstvo, které kromě zemědělské výroby využívá své objekty k
podnikatelským účelům a zaměstnává i občany z Hošťálkové, Kateřinic, Pržna a
Jablůnky.
V obci je bohatý spolkový život. Nejstarším spolkem je Svaz
dobrovolných hasičů, který byl založen již v roce 1889. Tradicí se staly
společenské a kulturní akce, jako např. sportovně hasičská soutěž "Ratibořská
jama". Aktivní je taktéž TJ Sokol se svými oddíly. Sportovní klub kopané
"Valašská unie Ratiboř" byl založen již v roce 1943. Dlouholetou tradici má i
místní motoristický klub a střelecký oddíl, dnes registrovaný v rámci ATS.
Myslivecký spolek v lokalitě "Červené" pravidelně pořádá společenské akce, jež
obohacují život vesnice. Rovněž organizace Červeného kříže, Svazu zahrádkářů a
Svazu chovatelů organizují osvětovou, poradenskou a kulturní činnost, včetně
výstav.
Již v roce 1939 bylo v obci zřízeno kino, které je dnes adaptováno na
širokoúhlé. V roce 1947 byl v obci založen ochotnický kroužek. Od roku 1921 je
ve vesnici v provozu obecní knihovna, která dnes patří k nejvíce navštěvovaným
v širokém okolí a je v ní v nových bezbariérových prostorách zřízen veřejný
internet.
V současném období obec prochází novým rozvojem. Oproti minulosti se
znovu rozšiřuje výstavba rodinných domů, rozvíjí se zdravotní péče, budují se
plynové rozvody, rozšiřuje obchodní síť, restaurace a ubytovací kapacity.
Ratiboř zároveň dokončuje místní kanalizaci a čističku odpadních vod, síť kabelové
televize, rozšiřuje veřejné osvětlení, opravuje místní komunikace a chodníky.
Většími investicemi jsou i rekonstrukce Hasičského domu a Sokolovny. Obec
zahájila výstavbu malometrážních bytů, centra pro knihovnu, seniory a skauty.
Zároveň se připravují území pro novou bytovou výstavbu, rekonstrukce místního
hřbitova, zalesňování dalších nevyužitých pozemků a vybudování nových zdrojů
pitné vody pro obecní vodovod. Současně je prováděna úprava veřejných
prostranství a výsadba zeleně v obci.
Na katastru obce se nachází i chráněné lokality - Zbraňkova stráň (2.46 ha)
se vzácnými rostlinami jako je jetel válcovitý, kopretina chocholičnatá, mochna
přímá, růže keltská, pampeliška skalinská apod. a lokalita Křížový (1.30 ha)
se skalními výchozy, úpatními haldami a sutí, vzniklými sesuvy, na nichž roste
vzácná klenová bučina a hnízdí chránění datel černý, žluna šedá a holub doupňák.
Programovým cílem Ratiboře je vytvoření moderní valašské vesnice, která svou
vybaveností a službami dokáže občanům poskytnout dobré klima klidného vesnického života.
V další fázi svého rozvoje bude plně připravena sloužit turistickému ruchu, který Valašsko očekává.
Tradice 700 let existence obce (1306 - 2006) k tomu zavazuje.
