|
Ve všech dokumentech o historii Ratiboře najdeme základní informaci o listině krále Václava III. z května roku 1306, ze které se dovídáme, že se mladý král rozhodl založit „při soutoku řek Ratibořky a Bečvy“ cisterciácký klášter. Historie křesťanství na území Moravy je však podstatně starší. Pozemky při soutoku Bečvy s potokem Ratibořkou daroval roku 1306 král Václav III. cisterciáckému řádu k založení kláštera Králův trůn. Protože krátce po tomto obdarování byl Václav III. v Olomouci zavražděn, cisterciáci svůj záměr nemohli uskutečnit. Úspěšnější byli cisterciáci ve Vizovicích, kde už o několik desetiletí dříve v roce 1261 klášter založili. Byl to jediný klášter na poměrně rozsáhlém a řídce osídleném území. I z tohoto důvodu jsou v následujícím období osudy křesťanství na Vsetínsku málo známé.
A tady se můžeme zastavit na naší farnosti, do které patří i obec Ratiboř. Ratiboř patří do farnosti římskokatolického kostela Narození Panny Marie v Pržně. Podle řádků historické kroniky je zdejší farnost velmi stará a velká (dodnes v sobě zahrnuje několik obcí – Pržno, Jablůnku, Mikulůvku, Oznici, Ratiboř a Kateřinice). V 15. století zanikla a obnovena byla opět až v 17. století. O farářích této farnosti máme sice první zmínku z roku 1613, kdy tuto farnost spravoval farář Mojžíš Aron Zemelka (1613 – 1614), v letech 1614 – 1615 Jiří Solnensis a v roce 1616 Alexander Toman, v následujících letech však byla tato farnost bez kněze. Tomu odpovídá i hlášení fryštatského faráře Vojtěcha Klimkovského z roku 1634, který píše, že na celém Vsetínském panství nebyl ani jeden katolický kněz. Až do poloviny 17. století nebyla na Valašsku pravidelná duchovní správa, ale přicházeli sem misionáři. Proto v roce 1652 biskupská konsistoř v Olomouci rozhodla o obnovení pravidelné duchovní správy na Valašsku a v roce 1683 přichází kněz Jan Antonín Konečný na faru v Pržně. Od té doby má Ratiboř, spadající pod prženskou farnost pravidelnou duchovní správu.
Gotický kostel byl údajně postaven v roce 1525 z lomového kamene, i když existuje možnost, že v tomto roce byl pouze rekonstruován kostel ještě starší. V roce 1886 byl položen základní kámen u stavby zděné věže a hned následující rok byl starý gotický kostel zbořen. V roce 1889 byla sloužena první bohoslužba. V roce 1895 byl kostel doplněn o nový hlavní oltář a nové varhany.
V Pamětní knize farnosti Prženské jsou hned na první straně fotografie kněží od roku 1867. První zápis provedl již zmiňovaný pan František Matýsek. Do konce roku 2005 má tato kniha 228 ručně psaných stran, kdy není vynechán v zápisech ani jeden rok. Svěcení nových zvonů proběhlo 18. prosince roku 1921.
Z knihy „popis duší farnosti prženské“ z roku 1845 vyčteme, že v Ratiboři bylo v tom roce 221 „katolických duší“. Ze sčítání lidu, konkrétně z „archů popisných pro sčítání obyvatelstva a nejdůležitějších domácích zvířat užitkových podle stavu ze dne 31. prosince 1900“ se dovídáme, že v Ratiboři v roce 1900 žilo 171 katolíků, 1 291 evangelíků a 7 židů. V roce 1921 se ke katolíkům hlásilo 178 věřících, k evangelíkům 1 173 věřících. Celkem za farnost včetně dalších obcí to bylo v roce 1921 zapsáno 711 věřících katolíků oproti 4 206 evangelíků. Další údaj o počtu věřících je z roku 1930, kdy se k církvi římskokatolické hlásilo 186 osob a k evangelickému náboženství 1 260 osob. A jaký byl stav v roce 2000? Počet obyvatel v Ratiboři byl 1 761, z toho 194 katolíků, 735 evangelíků, 1 církev Československá husitská, 483 bez vyznání. Velmi často lze z jednotlivých sčítání vyčíst, že katolíci i evangelíci žijí ve smíšených rodinách, ve společných domácnostech.
Tuto skutečnost smíšených manželství a smíšených rodin si uvědomovali a uvědomují všichni kněží na zdejších farnostech a současně hledají cesty vzájemného soužití. Společnou každoroční akcí je pouť naší farnosti u příležitosti svátku Narození Panny Marie dne 8. září. Oslava svátku narození Panny Marie je od roku 1926 vždy přeložena na nejbližší neděli, aby se mohlo zúčastnit co nejvíce věřících i z jiných farností.
Vzájemnému soužití dobře napomáhají i společná ekumenická setkání obou církví. První společná ekumenická bohoslužba byla 13. prosince 1970. Od té doby se tato setkání každoročně opakují.
Sakrální stavby v Ratiboři: Kostel Českobratrské církve evangelické, Hřbitov, Dřevěný kříž na vrcholu kopce Křížový ukotvený v kamenné mohyle.
Ing. Václav Čala
Více se dočtete v knize: "Ratiboř - valašská dědina"
| 
