|
První zmínka o zřízení kina v Ratiboři se nachází v zápisu z členské schůze hasičstva z jednání konaného dne 13. listopadu 1937. Přítomní členové v počtu 21 bratrů spolu se starostou obce panem Škrlou odhlasovali zřízení kina v Ratiboři s názvem „Hasičské zvukové kino“. Stroje byly majetkem sboru, stavby majetkem bratra Pilčíka.
V den 10. února 1938 za přítomnosti 20 členů hasičstva byli jednohlasně zvoleni kinooperátoři pan Jaroslav Filip, Josef Krajčík, Ludvík Hynek a Josef Kotěna. Obchodvedoucím kina byl zvolen pan Josef Pilčík.
Až téměř za dva roky od první písemné zmínky bylo skutečné zahájení promítání kina. Termín byl stanoven na den 24. září 1939. Název zněl „Hasičské kino“. Obchodvedoucím byl zvolen pan Josef Krajčík, pokladníkem pan Alois Žabčík, kinooperátorem pan Josef Kotěna.
Kino bylo velmi prosperující, hodně navštěvované jak místními občany, tak přespolními, zvláště mládeží. Před každým filmem probíhala ukázka tzv. týdeníku, což by se dalo přirovnat k nynějším televizním novinám. Také nechyběly reklamy obchodníků, stavebních firem, řemeslníků apod.
V kině bylo možno si zakoupit cukrovinky. Dětem a mládeži se velmi zamlouvalo sedění na tzv.“galerce.“ Tato byla umístěna v zadní části sálu a vcházelo se na ni po vrzajících dřevěných schůdcích. Po dlouhá léta sedávala v pokladně paní Marta Pilčíková. Ve vestibulu kina pak nechyběly černobílé velké fotografie populárních herců.To bylo kino padesátých let minulého století. V té době neslo název „Kino VATRA Ratiboř u Vsetína.“
Znárodnění filmového průmyslu po roce 1948 se dotklo později i kin. V Ratiboři byl ukončen provoz hasičského kina. Správcem kina za státní film se stal pan Stanislav Valůšek z Jablůnky. Ten také filmy promítal. V promítání po panu Valůškovi pokračoval pan Oldřich Strbačka, který s pomocí rodiny zajišťoval další léta provoz kina.
Počátkem 60. let přešlo kino do správy obce. Po dvacetiletém provozu bylo nutné provést rekonstrukci vnitřních prostor a výměnu promítacích strojů. Zásadní zvrat v celém pojetí nastal, když byl pozván na konzultaci pracovník kinotechniky z Ostravy. Ten zjistil, že vlastníme nové projektory MEPTON 4, což jsou typy pro širokoúhlé promítání. V té době to byla převratná novinka zaváděná do sítě kin v naší republice. A tak došlo k rozhodnutí vybudovat rovnou širokoúhlé kino.
Po poradě o názvu zvítězil návrh kino „ Kolektiv“, neboť rekonstrukce kina byla kolektivním dílem. Promítačem s licencí se stal pan Mikulík ze Vsetína. Brzy si pak udělali promítačské zkoušky pan Stanislav Filip, Jan Mikšík, Slávek Pařenica, Štěpán Nevola a Stanislav Musil.Vedoucím kina byl jmenován pan Miroslav Šedý, pokladníkem pan Josef Sova, lístky odtrhával pan Jan Sušeň.Uklizečkou po dlouhá léta byla paní Elinka Pilčíková.
Kino „Kolektiv“ v Ratiboři zahájilo promítání v roce 1961 a bylo to první širokoúhlé kino v okrese. O tom svědčila bohatá návštěvnost diváků z celého okolí. Později převzali vedení kina manželé Kovářovi. To pomalu začala převládat „kultura doma“. Barevné televizory, videa, domácí kina nastoupila do popředí a zaznamenával se ústup kultury kina.
Znovu však ožilo naše kino ve dnech 24. - 29. října 2003 filmovým festivalem. Postupně však zájem upadal a v roce 2005 jsme zaznamenali zájem diváků jen v prvním čtvrtletí. V současné době se promítá pouze pro školní děti. A je to velká škoda. Kino má moderní typy projektorů, kvalita promítaného obrazu je dobrá. Kinosál v Ratiboři má dle znalců v oboru velmi dobrou akustiku. Nezbývá, než využít kina pouze pro akce jako přednášky, besídky a oslavy.
Miroslava Slováčková
Více se dočtete v knize: "Ratiboř - valašská dědina"
| 
