Nový zákon o myslivosti, který vstoupil v platnost 1. ledna 1948 stanovil nejmenší výměru honitby 500 ha. To donutilo obce a drobné vlastníky půdy k tomu, že se sdružili, utvořili svou vlastní honitbu, kterou za úplatu pronajímali myslivcům. Vzniklo tak první honební společenstvo. Začátkem roku 1948 se v Ratiboři utvořila Lovecká společnost, která si honitbu na dobu deseti let pronajala. Zakládající členové této společnosti byli odbojáři, obchodníci, lesáci, ale i drobní zemědělci a dělníci. Spojovala je společná láska k přírodě, ke zvěři a k lovu. Úkolem této společnosti nebyl jenom lov zvěře, ale také péče o ni. Zřizovali krmelce, zásypy a v době nouze zvěř přikrmovali. Podíleli se na tlumení přemnožených lišek, které jak je známo přenášely nakažlivou vzteklinu a v přírodě nemají přirozeného nepřítele. Lovecká společnost byla významnou organizací i z hlediska celospolečenského. Pořádali různé akce jako plesy, výlety, poslední leče aj. Byli přínosem i pro národní hospodářství, protože své přebytky zvěřiny dodávali do obchodů a podíleli se tak na zásobování obyvatelstva. Tehdy v 50. letech byl ze zvěře nejvíce rozšířen bažant a koroptev. Ze spárkaté zvěře zde žila pouze srnčí zvěř a výjimečně se zde zatoulal divočák. Četnost výskytu srnčí zvěře byla proti současnosti desetkrát menší.