|
Okolí obce Ratiboř patří mezi přírodovědně velmi pozoruhodná a cenná území Vsetínska i celé České republiky. Neživá i živá příroda zde vytvořila řadu jedinečných přírodních scenérií, jejichž vědecký i společenský význam daleko přesahuje hranice obce. To obec zavazuje k důsledné ochraně a zachování jejích přírodních krás a hodnot. Mezi nejvýznamnější výtvory neživé přírody patří především mrazové sruby s puklinovitou jeskyní na svahu vrchu Křížový a pěnovcové bloky v údolí Kobelný. V živé přírodě jsou velmi cenné bukové a jedlobukové lesy, svahová luční a pěnovcová lesní prameniště, orchidejové louky a řada vzácných a ohrožených druhů hub, rostlin i živočichů. Zcela mimořádný vědecký význam má také zachovalý profil rašeliniště z doby ledové u soutoku Semetínského potoka a Vsetínské Bečvy.
Obec Ratiboř leží asi 7 km od Vsetína v Hostýnských vrších, které jako součást Hostýnsko-vsetínské hornatiny náleží do Západních Beskyd. Západní Beskydy pak jako součást Vnějších Západních Karpat náleží do pohoří Karpaty. V současné době v Ratiboři žije 1 761 obyvatel v 520 domech. Katastr obce má asi 1 880 ha.
Na katastru obce Ratiboř přesahují nadmořskou výšku 600 m tři vrcholy: Drastihlava (694,6 m) - nejvyšší vrchol obce, Ratibořský Grúň (677,9 m) a Křížový (670,4 m). Na těchto vrcholech je možné nalézt časté tvary zvětrávání a odnosu pískovců, jako jsou například mrazové sruby na svazích Křížového a Ratibořského Grúně. Unikátní je puklinovitá Zbojnická jeskyně na svazích Křížového, která je 12 m hluboká a cca 20 m dlouhá. Nejníže položeným místem katastru obce je hladina Vsetínské Bečvy nedaleko od Jablůnky v nadmořské výšce 325 m. Rozpětí nadmořských výšek (rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem) tedy činí 370 m.
Na území obce byla zaznamenána celá řada půdních sesuvů. Sesuvy jsou velmi častým a charakteristickým rysem území, jejichž geologický podklad tvoří flyš.
Katastrální území obce Ratiboř je bohatě protkáno rozvětvenou soustavou tekoucích vod. Stojaté vody se vyskytují ojediněle jako umělé nádrže a rybníky a jejich rozloha je jen malá. Největším vodním tokem zasahujícím do katastru obce je Vsetínská (Horní) Bečva, která ohraničuje území při jeho východním okraji. Největším přítokem Vsetínské Bečvy v území je potok Ratibořka. Vzniká v Hošťálkové soutokem Štěpkové, Horňanky a Hajnušovského potoka. Významným tokem při jižním okraji katastru Ratiboře je Semetínský potok. Semetínský potok odvádí vodu z drobných toků pramenících v jižní části katastru na jižních svazích Ratibořského Grúně a Křížového. Lokálně významné jsou drobnější pravobřežní přítoky Ratibořky potoky Kobelanka a Hološínka. Jedinou významnou vodní nádrží je rybník v údolí Červené, severně od obce, který má rozlohu vodní hladiny asi 0,45 ha.
Obec Ratiboř z geologického hlediska leží v tzv. vnější flyšové jednotce západních Karpat. Stáří hornin, kterými je budováno geologické podloží území není větší než třetihorní (přesněji starotřetihorní, tedy paleogenní). Je tvořeno usazenými horninami, mezi kterými převažují pískovce, jílovce a slepence. Charakteristickým rysem flyšových hornin Vsetínska je vysoký obsah kalcitu (uhličitanu vápenatého - hlavní složky vápence), který slouží jako tmel spojující jednotlivá zrnka do podoby pevné horniny. Z hlediska nerostných surovin je okolí Ratiboře, podobně jako celé Vsetínsko, velmi chudé. Význam má jedině stavební kámen (pískovec), který se těží v lomu v údolí Štěpková.
Obec Ratiboř (i celé její katastrální území) leží v tzv. mírně teplé klimatické oblasti MT2, která patří mezi nechladnější a nejvlhčí typy mírně teplých oblastí.
Z mykologického (věda zabývající se houbami) hlediska je území obce Ratiboř velmi významné. Vyskytuje se zde celá řada vzácných a ohrožených druhů hub. Celkem bylo na různých lokalitách v okolí obce zaznamenáno více než 200 druhů velkých hub (tzv. makromycet). Obec Ratiboř se vyznačuje mimořádně bohatou květenou. Na jejím katastrálním území bylo potvrzeno kolem 800 druhů semenných rostlin. V okolí Ratiboře se vyskytují jak lesní tak i luční prameniště, z rašelinišť pouze slatinná a přechodová rašeliniště. Skalní vegetace je v okolí obce jen maloplošná, neboť je omezena na většinou nevelké skalní stěny a větší balvany. Travinobylinné porosty jsou po lesích druhým nejčastějším vegetačním typem okolí Ratiboře. Lesy jsou dominantním vegetačním typem katastru obce Ratiboř. Tvoří zhruba 2/3 (cca 67%) jeho výměry. Obratlovci jsou nejznámější a nejnápadnější skupinou živočichů. V obci a jejím okolí se vyskytuje celá řada druhů ryb, obojživelníků, plazů, ptáků i savců. Ptáci jsou jednoznačně nejpočetnější skupinou obratlovců ratibořského okolí. Celkem zde žije více než sto druhů hnízdících ptáků. Savci jsou druhou nejpočetnější skupinou obratlovců žijících v okolí Ratiboře. Celkem zde žije více než 50 druhů savců.
Na katastrálním území Ratiboře se nacházejí dvě chráněná území v kategorii přírodní památka - Zbrankova stráň a Křížový. Další chráněná území jsou v přípravě. Z nich je důležitá především tzv. evropsky významná lokalita Semetín, která zasahuje do jižní části katastru obce a zahrnuje hlavně květnaté bučiny na jižních svazích Ratibořského Grúně a jihozápadních svazích Křížového. Je místem výskytu celé řady vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů (především ptáků). Mezi další lokality, o jejichž ochraně se uvažuje patří svahová prameniště a orchidejové louky v závěru údolí Kobelný a jedlobučiny s rašelinnými světlinami a pěnovcovými prameništi na severním úpatí Drastihlavy také v závěru Kobelného.
Přírodní památka Zbrankova stráň byla vyhlášena v roce 1999 na rozloze 2,46 ha. Nachází se při severovýchodním okraji zástavby obce Ratiboř na svahu za hasičkou zbrojnicí. Je tvořena strmou výslunnou křovinatou strání a mělkým údolíčkem se svahovým prameništěm. Charakteristický je výskyt řady vzácných teplomilných druhů rostlin na Vsetínsku zcela ojedinělých. Lokalita je významným hnízdištěm vzácnějších ptačích druhů.
Přírodní památka Křížový byla vyhlášena v roce 1999 na rozloze 1,3 ha. Nachází se na jihovýchodním svahu vrchu Křížový nad údolím Semetín. Je tvořena pískovcovou skalní stěnou, která vznikla ve straších čtvrtohorách při mohutném skalním sesuvu a následně byla přemodelována mrazovým zvětráváním. Pod skalami je vyvinuta tzv. úpatní halda s balvanitou sutí. Charakteristický je výskyt tzv. pseudokrasových jevů (útvary podobné krasovým, ale vyvinuté v nekrasových horninách). Z nich je nejvýznamnější pseudokrasová jeskyně a pseudozávrt. Jeskyně nazývaná Zbojnická je nejdelší a nejhlubší známou jeskyní v Hostýnsko-vsetínské hornatině. Délka činí 20 m a hloubka je 12 m. Celé území je pokryto lesem.
Mgr. Martin Dančák, Ph.D.
Více se dočtete v knize: "Ratiboř - valašská dědina"
| 
